|
|
Totální nasazení a jeho dobové souvislosti ve světle korespondence Václava Jakla z let 1944-1945
CHEJNOVSKÁ, Natálie
Předkládaná bakalářská práce je pokusem o edici korespondence RSDr. Václava Jakla, jednoho z mnoha během druhé světové války totálně nasazených mladých lidí. Vybraná korespondence z let 1944-1945, uložená v osobním fondu RSDr. Václav Jakl (1938-1985) ve Státním oblastním archivu v Plzni, zahrnuje dopisy, jež si vyměňoval s rodinou a přáteli. Korespondence odráží nejen každodenní život nuceně nasazených, ale také život občanů Protektorátu Čechy a Morava. První kapitola je věnována metodologii výzkumu (např. metodě orální historie), pramenům a literatuře. Druhá kapitola se věnuje korespondenci jako historickému prameni a úskalím, která mohou badatele při jejím studiu potkat. Další kapitola přibližuje čtenáři pojem nucená práce, její vývoj a organizaci v Protektorátu Čechy a Morava. Nezbytnou součástí pro pochopení vlastní organizace nucených prací je pak kapitola věnovaná úřadům práce a jejich působení. Vznik osobní korespondence je mimo jiné závislý a těsně spjatý s životy korespondentů, a proto je v práci pro zasazení do kontextu věnován prostor také každodennímu životu nuceně nasazených Čechů v Německé říši a vývoji protektorátního Staňkovska, kde žila rodina Václava Jakla. Následující kapitoly jsou pak věnovány přímo Václavu Jaklovi, jeho životu před totálním nasazením i během něj, a také jeho blízké i širší rodině, se kterou si Václav dopisy vyměňoval. Na závěr nechybí ani seznamy použitých zkratek a použitých pramenů a literatury. V příloze práce se nachází ediční poznámka, texty editovaných dopisů, rejstříky jmenný a místní, ukázka dobové literární tvorby Václava Jakla a obrazová příloha.
|
|
|
Charles Lewinsky: Gerron (2011). Švýcarský příspěvek k literatuře holocaustu.
Lacinová, Ludmila ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Glosíková, Viera (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza biografického románu Gerron i nacistického propagandistického filmu o "šťastném životě Židů v terezínském ghettu," na jehož produkci se podílel protagonista uvedeného románu, a přiblížení historického období Třetí říše a neblahého období holocaustu na příkladu terezínského ghetta, kam je jak biografický román, tak nacistický propagandistický film situován. Biografický román Charlese Lewinského Gerron z roku 2011, jenž byl nominován na Švýcarskou knižní cenu, je kombinací reálné a fiktivní biografie slavného německého herce a režiséra židovského původu Kurta Gerrona, který byl v roce 1944 jako židovský vězeň v terezínském ghettu vybrán nacisty k tomu, aby napsal scénář k nacistickému propagandistickému filmu, který by pojednával "o šťastném životě Židů v terezínském ghettu," a aby ho následně režíroval, proto se tato diplomová práce, která je rozdělena celkem do pěti kapitol, v jednotlivých kapitolách zabývá 1) reálnou a literarizovanou (umělecky ztvárněnou) biografií a jejich vzájemnými rozdíly; 2) základními informacemi o životě a tvorbě spisovatele Charlese Lewinského; 3) načrtnutím historického období Třetí říše a neblahého období holocaustu na příkladu terezínského ghetta; 4) konstelací a charakteristikou literárních postav vzhledem k morálnímu konfliktu, který...
|
|
|
Between Critique and Inner Emigration: Ernst Wiechert in the Third Reich
Bolková, Barbora ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato práce má na základě analýzy narativní struktury a historického kontextu literárních děl a dalších textů autora zodpovědět otázku, jak se v nich odráží osobní a autorský vývoj Ernsta Wiecherta, především pak jeho postoj k nacistickému režimu. Ukáže, v jakých bodech se raná tvorba podobá ideologémům německého nacionálního socialismu a jakým způsobem se od nich autor později distancuje. Práce popisuje charakter jeho kritiky režimu v polaritách politické a morální, jakož i důvodu pro autorovu vnitřní proměnu od kritiky ke "zniternění".
|
|
|
Historie českého (československého) reenactingu
Procházka, Filip ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo dle možností zmapovat nejpopulárnější úsek koníčku zvaného reenacting či reenacting, tedy připomínání vojenské historie, respektive vojáků a vojenských jednotek a to s ohledem na jeho možnou historii před rokem 1989 a následný rozvoj. Dle předpokladů je jeho historie po tzv. Sametové revoluci mnohem bohatší, nicméně tento koníček existoval i dříve. Tehdy byly převážně připomínány starší konflikty - napoleonské války a válka Prusko - rakouská v roce 1866. Budoucí reenactors se rekrutovali ze šermířů, trampů. Rok 1989 byl pro všechny zúčastněné skutečně předělem, který umožnil nárůst členské základny, získávat vybavení, bylo možné pořádat akce a účastnit se jich a hlavně, bylo možné připomínat si další etapy naší historie. V rámci této aktivity se valná většina reenactors snaží o to, aby připomínali své předobrazy co možno nejvěrněji. Nová je snaha pořádat nejen bojové ukázky, ale i aktivity připomínající interaktivní muzeum. Práce si neklade za cíl pokrýt historii reenactingu vyčerpávajícím způsobem, ale po zkušenostech získaných při sběru podkladů spíše tak, aby bylo zachyceno vše důležité, aby mohla být také využita jako startovací bod pro případné následovníky.
|
|
|
Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933-1945
Bělohlávková, Alice ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kofroň, Václav (oponent)
Diplomová práce "Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933 - 1945" pojednává o dobovém filmovém průmyslu tak, jak byl zachycen v německém odborném tisku s cílem zaznamenat změny v jeho percepci, které nastaly po vzniku protektorátu. Sledovaný úsek je rozdělen na dvě období - rok 1933 až 15. březen 1939 včetně a 16. březen 1939 až květen 1945, kdy došlo k osvobození Československa. Pro každé období jsou uvedeny historické události, které rozhodujícím způsobem determinovaly vývoj československé a později protektorátní kinematografie, a popis filmového průmyslu z hlediska domácí i zahraniční produkce, distribuce, filmařů a organizací. Vzhledem k těsným vazbám mezi československou a německou kinematografií, jež byly po vzniku protektorátu ještě výraznější, byly mnohé události z českých zemí zachyceny také na stránkách německého odborného tisku. Analytická část diplomové práce se pak věnuje přímo historickému komparativnímu rozboru textů z deníku Der Film-Kurier, týdeníku Der Film a měsíčníku Der deutsche Film, jež byly rozděleny podle témat do kategorií a ve sledovaných obdobích vzájemně porovnány. Vlivem historických událostí se povaha i naplnění všech kategorií významně proměnila, do textů byla promítnuta nacistická a protižidovská propaganda a tematicky se zaměřily téměř...
|
|
| |
|
|
Vliv nacistické propagandy na olympijské hry v roce 1936
Peroutková, Anna-Marie ; Kyncl, Vojtěch (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem nacistické propagandy na olympijské hry v roce 1936. Popisuje průběh příprav a pořádání zimních olympijských her v Garmisch-Partenkirchenu a letních olympijských her v Berlíně. Hlavním cílem práce je zjistit, zda režim pořádající země ovlivnil průběh tak významné sportovní události, případně do jaké míry. Nacisté byli původně proti myšlence pořádání olympijských her, ovšem časem došli k závěru, že je to jedinečná příležitost, jak prezentovat Třetí říši v tom nejlepším světle a získat na svou stranu světové mínění a vykreslit pozitivní obraz Německa. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byl postupem času sport označen za jednu z priorit nacistické výchovy, jež měla německou mládež zocelit a připravit na budoucí válku. Během toho byli Židé stále více vytěsňováni ze společnosti a stali se druhořadými. Jejich osud na území Německa vyvolával vlnu nevole v zahraničí. I přes četné bojkoty olympijských her se však olympiády v Německu zúčastnil rekordní počet států i sportovců, jejichž zástupci byli ukonejšeni příslibem rovných podmínek pro všechny účastníky her. Tímto byla židovská otázka zatlačena do pozadí a nacisté mohli zinscenovat svůj velkolepý plán. Výsledky her, kterým dominovali němečtí sportovci, pak byly využity k potvrzení ideologie nadřazenosti árijské rasy.
|
|
|
Mediální obraz české zábavní filmové tvorby ve společenských časopisech Eva , Módní revue a Pestrý týden v období 1939-1942
Zemanová, Irena ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce "Mediální obraz české zábavní filmové tvorby ve společenských časopisech Eva, Módní revue a Pestrý týden v období 1939 až 1942" se zabývá analýzou tří specifických protektorátních společenských časopisů, Eva, Módní revue a Pestrý týden, s důrazem na jejich zábavní charakter. Z oblasti protektorátní kultury se diplomová práce soustředí na českou protektorátní kinematografii, její proměny, fungování a konkrétní produkci v daném období a její mediální obraz ve vybraném vzorku časopisů s přihlédnutím k postupnému rostoucímu vlivu protektorátních úřadů na obsah těchto časopisů. Jednotlivé časopisy diplomová práce studuje metodou historické srovnávací analýzy a zkoumá vztahy, společné rysy a rozdíly mezi jednotlivými tituly ve vymezeném období a popisuje jejich vývoj i proměny v historickém kontextu s důrazem na publikované články vztahující se k české protektorátní kinematografii. Časové vymezení tématu diplomové práce je ohraničeno březnem 1939 (ustavení Protektorátu Čechy a Morava) a červencem 1942, kdy je dokonce i ve společenských časopisech patrné tíživé období tzv. heydrichiády, následující po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, jemuž podlehl 4. června 1942.
|
|
| |
|
|
Vliv nacistické propagandy na olympijské hry v roce 1936
Peroutková, Anna-Marie ; Kyncl, Vojtěch (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem nacistické propagandy na olympijské hry v roce 1936. Popisuje průběh příprav a pořádání zimních olympijských her v Garmisch-Partenkirchenu a letních olympijských her v Berlíně. Hlavním cílem práce je zjistit, zda režim pořádající země ovlivnil průběh tak významné sportovní události, případně do jaké míry. Nacisté byli původně proti myšlence pořádání olympijských her, ovšem časem došli k závěru, že je to jedinečná příležitost, jak prezentovat Třetí říši v tom nejlepším světle a získat na svou stranu světové mínění a vykreslit pozitivní obraz Německa. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byl postupem času sport označen za jednu z priorit nacistické výchovy, jež měla německou mládež zocelit a připravit na budoucí válku. Během toho byli Židé stále více vytěsňováni ze společnosti a stali se druhořadými. Jejich osud na území Německa vyvolával vlnu nevole v zahraničí. I přes četné bojkoty olympijských her se však olympiády v Německu zúčastnil rekordní počet států i sportovců, jejichž zástupci byli ukonejšeni příslibem rovných podmínek pro všechny účastníky her. Tímto byla židovská otázka zatlačena do pozadí a nacisté mohli zinscenovat svůj velkolepý plán. Výsledky her, kterým dominovali němečtí sportovci, pak byly využity k potvrzení ideologie nadřazenosti árijské rasy.
|
host ::
RSS.